Mladí Němci volili AfD a Levici. Je to varování, říká odbornice

Podle exit pollu německého institutu Infratest dimap se Levici podařilo získat 25 procent hlasů mezi voliči ve věkové skupině 18-24 let. Pro stranu, u které zpočátku vypadalo, že se vůbec nedostane do německého parlamentu, to je velký úspěch. Po odtržení Sahry Wagenknechtové, která si založila vlastní partaj Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) byla v hluboké krizi. Pro srovnání, při předchozích spolkových volbách měla 8 procent v této věkové skupině.
AfD stojící na druhé straně politického spektra se dařilo u mladé generace jen o něco hůře. Získala u ní 21 procent, i to je poměrně značný nárůst z předchozích 6 procent. Stejné číslo přisuzuje AfD i exit poll stanice Zeit, ten Levici dává dokonce 27 procent.
Dřívější šampioni mladých lidí, levicově orientovaní vládní Zelení a jejich bývalý koaliční partner, liberální Svobodná demokratická strana (FDP), se výrazně propadli. Zelení dokázali v minulých volbách získat 23 procent hlasů, nyní obdrželi jen 12 procent (podle Zeitu 10 procent) hlasů věkové kategorie 18-24 let. V případě FDP byl pokles ještě výraznější, z 21 procent na 5 procent (podle Zeitu 6 procent). Může ji aspoň těšit, že stejně jako BSW by je mladí poslali do Spolkového sněmu, čímž by zřejmě zkomplikovali německá povolební vyjednávání. V celkovém součtu to však ani jedné straně nestačilo.
Čím Levice a AfD uspěly
„Mladí lidé obecně častěji volí jasně programově vyprofilované strany, které se soustředí na konkrétní témata,“ vysvětluje Lizcová, proč se hlasování mladých lidí liší od obecného výsledku voleb, kde dominovala konzervativní unie CDU/CSU (28 procent hlasů). U mladých získala jen 13 procent (podle Zeitu 12 procent) hlasů. Připomíná, že například v minulých spolkových volbách v roce 2021 dokázali Zelení bodovat ve voličské skupině do 24 let se svým ekologickým programem.
„Levice tentokrát vsadila na sociální témata (třeba vysoké ceny bydlení) a vstřícnou migrační politiku,“ dodává specialistka na německou politiku. „AfD naopak mohla zaujmout svojí ostrou rétorikou a důrazem na zastávání národních zájmů, navíc jí voliči věří, že nejlépe reprezentuje hlas východního Německa.“
I když AfD dosahuje výrazně vyšší, až dvojnásobné podpory v takzvaných nových spolkových zemích na východě země, přestává být jen východoněmeckým fenoménem, podotýká Lizcová. Se ziskem téměř pětiny hlasů skončila druhá například ve velkých západních spolkových zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku.
Vzestup AfD pomohl i Levici, které se svou propřistěhovaleckou politikou a odporem k fašismu u řady mladých lidí povedlo etablovat jako protipól protiimigrační strany. „Je to jako vítězství pro nás všechny. Je to vítězství pro každého, kdo se obává krajně pravicového hnutí v Německu,“ řekl listu The Guardian pětadvacetiletý Berlíňan Liv Michel. Právě v hlavním městě Německa se Levici dařilo vůbec nejlépe.
Nové hvězdy
Kromě těchto hlavních témat AfD a Levici velmi prospělo to, že jsou s mladými schopné dobře komunikovat. Hlavní hvězda Levice Heidi Reichinneková si získala velkou pozornost na sociálních sítích svou ostrou kritikou předsedy opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze za prosazení návrhu na zpřísnění migrační a azylové politiky za pomoci hlasů AfD. Reichinnekovou sleduje na TikToku 578 tisíc lidí, Merze jen něco přes 90 tisíc lidí.
Spolupředsedkyni AfD a její nejvýraznější tvář Alici Weidelovou dokonce sleduje přes 921 tisíc lidí. I jejím kolegům se daří si budovat značku mezi mladými Němci. „Pokud ve mně vidí kousek popové hvězdy, je to dobře, protože mladí také potřebují takové idoly,“ řekl stanici CNN jeden z nejkontroverznějších členů Björn Höcke, který minulý rok dovedl AfD k nevídanému volebnímu vítězství v Durynsku.
AfD odmítá, že by byla pronacistická a její voliči se zdají tento postoj sdílet. „Je zajímavé, že mnozí mladí voliči AfD sami sebe chápou ne jako extrémní pravici, nýbrž jako konzervativní střed,“ všímá si výzkumník v oblasti mládeže Simon Schnetzer. Svou roli hraje i genderová rovina. Mladé ženy častěji volí Levici, naopak mladí muži se obrací doprava.
Růst AfD i Levice svádí k úvahám, zda i Německo není svědkem ústupu od liberálního politického směřování a úpadku tradičních stran, který se zdá momentálně být trendem v Evropě i USA. Podle Lizcové to ale nelze takto jednoznačně vnímat.
„Zelení ve volbách přes svoji účast v nepopulární vládě a to, že jejich stěžejní téma ochrany klimatu nehrálo ve volbách prakticky žádnou roli, ztratili oproti roku 2021 jen tři procenta hlasů. Zůstávají tedy platnou součástí německé politické scény. K pádu FDP výrazně přispělo třeba i chování jejích čelních představitelů,“ podotýká.
Varování pro tradiční strany
Jelikož mladší voliči mají ve výrazně stárnoucí německé společnosti relativně malý vliv, jejich stranické preference nemají na německou politickou krajinu takový dopad a nejsou tak vypovídající ohledně jejího celkového směřování. Nicméně to neznamená, že lze přehlížet jejich pocity.
„Jejich volební chování by pro tradiční demokratické strany mělo být varováním do budoucna. Pokud se podíváme na výsledky CDU/CSU a SPD, platí pro ně, že čím mladší voliči, tím menší mají podporu. I dříve mezi mladými oblíbení Zelení nyní oslovují spíše střední generaci. Pokud se tento trend nezmění, nevěstí to pro tradiční německé středové strany nic dobrého,“ upozorňuje vedoucí Katedry německých a rakouských studií UK.
Merz už oznámil, že hodlá zahájit povolební vyjednávání s SPD. Nepřispěje ale tím k frustraci těch, kteří mají pocit, že jim nikdo z tradičních stran nenaslouchá? „Ti, kteří byli nespokojení se stávajícím kabinetem Olafa Scholze, se změny dočkají,“ myslí si Lizcová. „Zda pro ně bude dostatečná a budou s ní spokojeni, se teprve ukáže.“