Biatlonistka Puskarčíková: Pamatuju si ještě skromnější podmínky

Jste nejzkušenější. Sledujete, že se vaše role v týmu nějak proměnila?Já nijak nepociťuju, že jsem nejstarší, za což jsem ráda. Jsme pořád stejná skupina, ve které jsme si všechny rovny. Vidím jediný rozdíl. Když vzpomínáme, tak já jdu v těch vzpomínkách mnohem dál. Najdou se okamžiky, kdy řeknu, že si něco pamatuju a holky vůbec nevědí, o co jde. Jsem ještě z té generace, která si pamatuje skromnější podmínky u biatlonu. Na druhou stranu ti starší než já zase řeknou, že si pamatují něco jiného.

Jak to ovlivnilo přípravu?No, v kontrolních závodech jsem úplně nezářila. Už když jsem se vracela, tak jsem cítila, že nemám takovou páru, jakou bych chtěla mít. Doufám, že je ještě čas s tím něco udělat. Sezóna je dlouhá a pokud se nepovede začátek, tak věřím, že se to postupem času zlepší. Ale ten srpen mi tam docela chybí. Měla jsem boreliózu, brala antibiotika a do toho byla ještě hodně nachcípaná. Ve finále z toho byly tři týdny nicnedělání. Bohužel, zrovna v období, kdy se nejvíc makalo. Vynechala jsem několik stěžejních tréninků.
Jste asi ráda, že jste přežila bez újmy rizikový podzim.No, docela se mi povedlo tomu covidu ubránit. Doufejme, že budeme bojovat dál a na nikoho to nepadne. Člověk tomu úplně nezabrání, ale samozřejmě tomu nechodíme naproti.
Co vás napadlo, když jste si spočítala, že budete od Idre až po Hochfilzen 47 dní mimo domov?Já jsem byla docela v pohodě. Měli jsme na výběr a já hned řekla, že chci jet rovnou do Kontiolahti. Nechce se mi jet dolů a pak se hned vracet nahoru. Je to komplikace, jednak kvůli cestování a pak bych taky musela jít znovu na testy.

Nebude hrozit ponorka?Na severu nás zase tolik nezůstane, takže než přijede zbytek týmu, člověk si zase vyčistí hlavu. Ale nepociťuju, že bychom s holkama někdy měly ponorku. I kdyby tu všichni byli furt, tak já jsem s tím v poho. (smích)
Máte za sebou už třetí přípravu pod vedením Egila Gjellanda a Jiřího Holubce. Zdá se, že si všechno sedlo?Myslím si, že spolu dobře komunikujeme a rozumíme si. Už i Egil nás daleko víc zná. Každý rok je v tomto směru hodně znát. Jen mě mrzí, že ta má nemoc narušila přípravu. Uvidíme, jak to bude vypadat v zimě.