Sergej Loznica uvedl na festivalu Invazi, Bartoška vzpomínal na ...

V sobotu v 17 hodin v karlovarském kině Čas běloruský režisér představil svůj film Invaze. Natáčel jej v průběhu dvou let od začátku ruské invaze. Sobota byla plná také dalších hvězdných hostů.

Ve svém druhém observačním dokumentu o historii Ukrajiny,  který vznikl deset let po premiéře Majdanu, vypráví režisér Sergej Loznica v průběhu dvou let od začátku ruské invaze o skutcích těch, kteří dennodenně vzdorují útlaku.

Pro někoho to znamená bojovat v armádě či odminovat zasažené oblasti, pro jiné zbavit se ruských knih, pro další zkrátka dále žít svůj život – oženit se, mít děti, opravit rozbořený dům, nebo zemřít. Tiché pozorování civilistů je ve skutečnosti ohlušujícím svědectvím toho, jak vypadá válka, a zároveň poctou heroismu všedního dne.

Do Varů se v sobotu sjížděli i další hosté, dnes krom českých hereček Ivy Janžurové a Jiřiny Bohdalové přijel třeba také americký režisér Ti West.

Viggo Mortensen v sobotu ve Velkém sále Thermalu představil včerejší zahajovací film festivalu Až na konec světa a Jiří Bartoška při projekci restaurované kopie Vláčilova filmu Stíny horkého léta z roku 1977 zavzpomínal na natáčení s Františkem Vláčilem.

„Jestli si někdo myslí, že mám šedivé vlasy od roku 1977, je to hrozný omyl. Navrhoval jsem, abychom vybarvili na vlasech jen bílý pruh, ale František (Vláčil) trval na celé šedivé hlavě. A tak jsem šel do kadeřnictví, kde mi při odbarvování všechny vlasy omylem spálili. Načež udělali tuhle paruku, kterou až uvidíte, zjistíte, že by byly moje černé vlasy lepší,” rozesmál plný kinosál Bartoška a poděkoval Státnímu fondu kinematografie, Národnímu filmovému archivu, Ministerstvu kultury a manželům Miladě a Eduardu Kučerovým za podporu při obnově klasických českých děl. „Už jsme zvládli zrestaurovat 50 filmů, snad ještě 50–200 zrestaurujeme,” glosoval před začátkem promítání Eduard Kučera.