Finalistka Roland Garros Muchová, jak ji neznáte: »Muška« a její ...

Melbournská a newyorská modř, pařížská oranž, či wimbledonská zeleň? Kdepak, Karolínin svět je nekonečně barvitější. „Nikdy jsem neplánovala, že budu profesionálkou. Prostě mě jen bavil tenis a parta kolem něj,“ přiznala s tím, že ani teď pro ni nejsou výsledky tím jediným možným cílem. „Mě na tenise stejně nejvíc baví ta show – hrát pro diváky a užívat si jejich reakce.“

Možná i proto tak miluje hudbu. V jednom kuse obráží koncerty, sama hraje na kytaru i piano. „Jsem samouk, takže si brnkám jen pro sebe, maximálně pro přátele. Nemyslím si, že bych někdy vyšla na pódium, i když možná jednou...“ rozesmála se. Proč ne? Život je přece krásný pro svoji pestrost. A »Muška« se nechce ochudit ani o ten nejmenší zážitek, který jí může přinést.

Tradiční trasa: letiště – hotel – kurty? Kdepak, česká pohodářka si umí cizí destinace vychutnat i jako turistka. „Pokud se nehraje každý den, ráda poznávám nová místa. Mám hodně ráda New York, skvělá je Austrálie. Jednou si ji chci pořádně projet,“ slíbila si.

Pořídila si drahý byt, jinak je spíš spořivá. „Moc si toho nekupuju, je mi líto peněz,“ napráskala na sebe. Pokud ale přijde jízda jako v letošní Paříži, dáreček si dopřeje. „Za dobrý výsledek se ráda odměním kabelkou nebo šperkem, případně pěknou dovolenou.“

Pochlubila se fotkami za volantem kabrioletu Ferrari, ale její sen je jiný sporťák – nadupané porsche! Pořídit si jej by nebyl problém, jenže... „Nechtějí se mi za něj vyhazovat peníze, takže mám plán: Vypinkat si ho na turnaji ve Stuttgartu, kde ho dávají vítězce,“ smála se.

Pinkat, házet, kopat, jezdit na čemkoli – to je prostě Karolína. „Jako malá jsem hrála s tátou fotbal, máma mě pak dala na mažoretky a akvabely. Zkoušela jsem házenou, za školu hrála florbal, s klukama jsme dělali hokej i baseball. Sportovala jsem snad každý den!“

Karolína nafotila i sérii lehce odvážných snímků pro fotografa celebrit Ondřeje Pýchu, výsledek se pak objevil v charitativním kalendáři. ,,Bylo to docela náročné. Fotilo se celý den a necítím se v tom. Je to pro mě náročnější než stát na kurtu," přiznala se smíchem.

V době covidu si vymyslela projekt – prodej roušek se svým podpisem, jehož výtěžek šel pro děti v olomoucké fakultní nemocnici. „Roušky Moušky vydělaly nějakých sto tisíc, což bylo super. Je dobré být známá a moci toho využít pro dobrou věc,“ pochvalovala si.