Ondřej Konrád: Quincy Jones ovlivňoval nejen hudební svět

V časech, kdy docházelo k prudkému vývoji a muzika několikrát převratně měnila tvář, živě reagovala na společenský pohyb a  zpětně jej podněcovala. I když stál ve svých rolích na pozadí úspěchůnejvětších jmen, to jeho bylo už poměrně brzy obecně známé. A později vysloveně uctívané.

Jones začínal v teenagerovském věku coby trumpetista, na přelomu páté a šesté dekády byl dokonce členem tehdy nejžádanějšího ansámblu Lionela Hamptona. A už také aranžoval. Nejen jednotlivé skladby, ale celá alba.

Například pro zářivou zpěvačku Dinah Washingtonovou nebo svého pomyslného „bratra“ Raye Charlese. Takže si ho všiml i sám velký Sinatra, kterému Jones na míru „ušil“ legendární LP desky s orchestrem Counta Basieho.

Čtěte také

Pro leckoho by šlo o absolutní vrchol, ale Jones se mínil ještě rozvíjet – odjel na několik měsíců do Paříže ke konzultacím s nejuznávanější hudební pedagožkou Nadiou Boulangerovou.

Následně pak jako vlastně prvý afroamerický autor prorazil v Hollywoodu, podepsaný je pod více než třiceti snímky významných režisérů od Sidneyho Lumeta přes Petera Yatese až ke  Stevenu Spielbergovi. Proto byl také roku 2009 hostem Karlovarského filmového festivalu.

Průlom bez obdoby

Vedle toho vydával vysoce ceněné instrumentální desky, jednou víc jazzové, podruhé do široka rozmáchlejší. A pozorně sledoval dění na čistě popové scéně. Když koncem 70. let skládal hudbu k filmovému muzikálu The Wiz – Čaroděj, setkal se s mladinkým a nebývale nadaným Michaelem Jacksonem.

Čtěte také

Jejich následná spolupráce na třech albech, včetně prostředního Thriller, vůbec nejprodávanějšího v historii gramofonového průmyslu, znamenala průlom, jaký nemá obdoby. A jde o hudbu, jejíž stopy jsou patrné i na dnešní scéně.

Jones také svému svěřenci věnoval obrovskou péči, vybíral optimální materiál ze stovek písní a při realizaci neponechal nic náhodě. Tehdy také dal dohromady sestavu prvotřídních hvězd – k nahrávce We Are The World, na kterou navázaly obří, do celého světa přenášené koncerty Live Aid a výtěžek byl určen pro hladomorem postižené v Etiopii.

Jones se ostatně angažoval jak v mnoha filantropických projektech, tak ve věci afroamerické emancipace. Druhdy po boku Martina Luthera Kinga.

A ve chvíli, kdy se stal v podstatě institucí, neustále podporoval nové hudební talenty. Mnohdy afroamerické, ale nejen je – v nedávných letech byl kupříkladu nápomocen k cestě vzhůru mimořádnému bílému Britovi Jacobu Coílierovi.

Quincy Jones, držitel 28 Grammy – plus osmdesáti nominací –, a dlouhé řady prestižních ocenění nejrůznějšího druhu, nepřehlédnutelná kulturní osobnost druhé poloviny 20. století, stále viditelná i v tom následujícím, zemřel v neděli 3. listopadu ve věku 91 let. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu