Zkáza atomového hrdiny. Toho hajzla nechci už vidět, řekl americký ...

Díky ohromnému množství televizních dokumentů a popularizačních článků patří tento den mezi nejznámější okamžiky 20. století. Brzy ráno 16. července 1945 se americký vědec Julius Robert Oppenheimer (1904–1967) se svým týmem shromáždil na testovacím místě Trinity jižně od amerického Los Alamos, aby sledoval první jaderný výbuch na světě.

Jak popisují historici Kai Bird a Martin Sherwin v knize American Prometheus: The Triumph and Tragedy of J. Robert Oppenheimer (2006), Oppenheimer každých pár minut nervózně vzhlížel k bouřlivé nepřející obloze, byl ale odhodlán doslova poručit větru, dešti, aby test mohl právě v tento den proběhnout. Stalo se tak ráno v 5:30.

Chemik James B. Conant si pod dojmem bílého světla zaplnivšího oblohu na okamžik myslel, že „vzplál celý svět“. Fyzika Boba Serbera záblesk úplně oslepil, a když se mu po třiceti vteřinách vrátil zrak, viděl jasný fialový sloup stoupající do obrovské výšky. Když po výbuchu Oppenheimer opouštěl řidící středisko, zamumlal směrem k přítomným vojenským velitelům: „Teď už jsme všichni svině.“