Česko má sedmnáctou památku na seznamu UNESCO. Uspěl Žatec ...

Žatec a jeho chmelařské okolí bude zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom v pondělí Výbor Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu v saúdskoarabském Rijádu.

Aktualizováno Žatec 10:31 18. 9. 2023(Aktualizováno: 12:10 18. 9. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Město na severozápadě Čech se stalo sedmnáctou památkou hmotného kulturního či přírodního dědictví, která je z České republiky. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

Stádo ovcí na chmelnicích. Zemědělci na Žatecku experimentují s regenerativním hospodařením

Číst článek

Žatec a jeho chmelařská krajina byly v Rijádu jediným českým zástupcem. Město o zápis usilovalo opakovaně už od roku 2007. V roce 2018 výbor doporučil nominaci přepracovat a zaměřit se na chmelařství. Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v Česku, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impulz k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ doplnil.

S kosou nebo hráběmi v ruce. I letos vyrazili dobrovolníci na chráněné louky v Bílých Karpatech

Číst článek

Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.

První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

Zapsání Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO bude mít kladný dopad na celý Ústecký kraj, je přesvědčen jeho hejtman Jan Schiller (ANO). Podle něj to pomůže v tom, aby region už nebyl vnímán jako špinavý a ošklivý. Rozhodnutí přivítali také starosta Žatce Radim Laibl (ANO) nebo zástupci chmelařů.

„Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl Schiller.

Humpolecký pivovar se pustil do experimentu. Zkouší pěstování chmele v nadmořské výšce 575 metrů

Číst článek

Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.

Podle žateckého starosty zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku.

„Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ uvedl Laibl.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda doplnil, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím o zápisu Žatce a chmelařské krajiny „ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice“.

Jana Vitásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít