USA se nepřipojily k proukrajinské rezoluci OSN. Ale ani ji neodmítly ...

Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou USA s pozměňovacími návrhy ze strany Evropy. Hlasovalo pro ni 93 zemí, zatímco 73 zemí se zdrželo a osm hlasovalo proti. „Americký návrh byl pozměněn a doplněn o formulaci, která jasně říká, že Rusko napadlo svého menšího souseda v rozporu s Chartou OSN,“ podotýká agentura AP.

Rezoluce znovu potvrzuje závazek shromáždění vůči svrchovanosti Ukrajiny a také to, že „žádné získání území v důsledku hrozby silou nebo jejího použití nesmí být uznáno za legální.“ Vyzývá k „deeskalaci, brzkému ukončení nepřátelských akcí a mírovému řešení války proti Ukrajině“ a znovu zdůrazňuje „naléhavou potřebu ukončit válku ještě letos.“

„Spojené státy vyvíjely na Ukrajince nátlak, aby stáhli svou nezávaznou rezoluci ve prospěch jejich návrhu,“ řekli agentuře nejmenovaní diplomaté.

Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Mariana Betsaová uvedla, že její země uplatňuje své „přirozené právo na sebeobranu“.

„V době, kdy si připomínáme tři roky od této devastace – plné invaze Ruska proti Ukrajině - vyzýváme všechny národy, aby se postavily pevně na stranu Charty, na stranu lidskosti a na stranu spravedlivého a trvalého míru, míru prostřednictvím síly,“ podotkla Betsaová.

Zástupkyně velvyslance USA Dorothy Sheaová před hlasováním uvedla, že několik předchozích rezolucí OSN odsuzujících Rusko a požadujících stažení jeho vojsk „nedokázalo zastavit válku, která „se nyní táhne příliš dlouho a za příliš strašlivou cenu pro lidi na Ukrajině, v Rusku i mimo něj“.

„Potřebujeme rezoluci, která by označila závazek všech členských států OSN k trvalému ukončení války,“ uvedla Sheaová.

Dvojice návrhů odráží napětí mezi USA a Ukrajinou, které vyvstalo poté, co americký prezident Donald Trump bez zapojení Kyjeva náhle zahájil jednání s Ruskem ve snaze konflikt rychle ukončit.

Zdůrazňuje také napětí v transatlantickém spojenectví s Evropou kvůli mimořádnému obratu Trumpovy administrativy v otázce angažovanosti vůči Moskvě. „Evropští představitelé byli zděšeni, že oni a Ukrajina byli minulý týden vynecháni z předběžných rozhovorů,“ míní AP.

Trump označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“, nepravdivě obvinil Kyjev ze zahájení války a varoval ho, že by „měl rychle jednat“ o ukončení konfliktu, jinak riskuje, že nebude mít národ, který by vedl. Zelenskyj reagoval slovy, že Trump žije v Ruskem vytvořeném „dezinformačním prostoru“.

USA chtějí hlasování v Radě bezpečnosti OSN, kde má Rusko právo veta

Od té doby Trumpova administrativa nejenže odmítla podpořit ukrajinskou rezoluci OSN, ale na poslední chvíli navrhla vlastní konkurenční rezoluci.

Spojené státy také chtěly, aby se o jejich návrhu hlasovalo v mocnější Radě bezpečnosti OSN. Čína, která tento měsíc radě předsedá, jej naplánovala na pondělní odpoledne.

Valné shromáždění se podle AP stalo nejdůležitějším orgánem OSN v otázce Ukrajiny, neboť patnáctičlenná Rada bezpečnosti, která má za úkol udržovat mezinárodní mír, byla paralyzována právem veta Ruska.

Ve shromáždění se žádné veto neuplatňuje. Zde přijaté rezoluce ale nejsou právně závazné, na rozdíl od těch, které přijímá Rada bezpečnosti.

Americký návrh rezoluce uznával „tragické ztráty na životech v celém rusko-ukrajinském konfliktu“, prosil „o rychlé ukončení konfliktu“ a vyzýval „k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem“. O invazi Moskvy se nicméně nezmiňoval. Ruský velvyslanec v OSN Vasilij Nebenzia minulý týden řekl, že americká rezoluce je „dobrým krokem“.