10 let od smrti Václava Havla: Jak se ze zhýčkaného buržoazního synka stal nepřítel státu a hrdina demokracie

Přesně před deseti lety, 18.prosince 2011, zemřel poslední československý a první český prezident. Do prezidentského úřadu Václava Havla zvolil v prosinci 1989 stále ještě komunisty ovládaný parlament, podruhé, v červenci 1990, to už bylo Federální shromáždění vzešlé v prvních svobodných volbách.

Prezidentem byl Havel nakonec 12 let. Během té doby zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Po letech tesilových funkcionářů působil Václav Havel jako zjevení. Byl bezprostřední, nediplomatický a lidský. Do historie se zapsaly nejen drobnosti – třeba krátké nohavice během prezidentské inaugurace – ale především jeho úspěchy. Nezapomenutelná je například jeho první cesta do Spojených států v únoru 1990. Tehdy kongresmani a senátoři jeho projev před oběma komorami parlamentu mnohokrát přerušili potleskem.

Zatímco v zahraničí byl po celou dobu svého prezidentování nezpochybnitelnou ikonou boje za svobodu a demokracii, v České republice často na růžích ustláno neměl. Jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala. Ve své funkci se musel smířit s rozpadem Československa, v době, kdy začala opadat porevoluční euforie, pak řešil neustálé třenice na české politické scéně.

Jeho političtí rivalové mu vyčítali jeho takzvanou nepolitickou politiku, veřejnost pak třeba i sňatek s herečkou Dagmar Veškrnovou. Kontroverze vyvolal také jeden z prvních kroků, který Václav Havel v úřadu vykonal. Bylo jím vyhlášení rozsáhlé amnestie v roce 1990. Tehdy se na svobodě ocitlo 23 000 vězňů z celkového počtu 31 000.